Cílem monografie je přiblížit svět digitálních her, který je pro děti a dospívající jedním z nejoblíbenějších míst pro trávení volného času. Hraní her může rozvíjet některé aspekty člověka, ale má také stinné stránky. Jedním ze závažných negativních projevů může být i psychická porucha, která se projevuje ztrátou zájmů a sociálních kontaktů nebo neschopností hraní her kontrolovat. V publikaci jsou charakterizována kritéria pro diagnózu poruchy hraní internetových her, jak jsou vymezena v DSM-5. Autoři došli k několika významným zjištěním - např. která kategorie adolescentů hraje nejvíc, kolik z nich hraje více než 4 hodiny denně apod. Tyto informace mohou sloužit jako podklad pro preventivní a intervenční aktivity, bez nichž se v dnešním digitálním věku neobejdeme.