Cílem studijní opory je předložit ucelený vhled do problematiky pedagogické diagnostiky a jejího uplatňování v praxi učitele v preprimárním a primárním vzdělávání. Studijní text se zabývá vybranými oblastmi pedagogické diagnostiky, akcentuje období přechodu dítěte z předškolního vzdělávání do 1. ročníku ZŠ a diagnostiku školní zralosti a připravenosti. Představuje metody pedagogické diagnostiky a možnosti jejich implementace do edukačního procesu se záměrem charakterizovat proces diagnostikování jako aktivní přístup učitele k výchovně-vzdělávacímu procesu, k žákovi, k rodičům a kolegům. V textu je věnován prostor také autodiagnostice práce pedagoga a sebereflexi jako významné profesní kompetenci učitele v kontextu jeho profesního učení.