Téma obrazu souseda je v předkládané práci rozuměno jako obraz Polska a polské kultury v českých učebnicích sloužících literární výchově od počátku školní docházky až po maturitu a obraz Česka v učebnicích polských. Bylo analyzováno přes 300 učebnic. Obraz souseda můžeme rozdělit na primární - samozřejmý (zobrazení souseda) a sekundární (zobrazení sousedství). V rámci primárního, tedy toho, ve kterém se soustředíme na hesla český, česká, Česká republika apod., plus jména českých autorů jsme zjistili, že obraz odpovídá stereotypům o dané zemi. Obraz Česka a české kultury tak v polských učebnicích reprezentuje zejména dílo Švejk, dále je zde ve větší míře zmíněn Václav Havel a jeho dílo Moc bezmocných, Milan Kundera a Bohumil Hrabal - zvláště pak dílo Ostře sledované vlaky. Jediným dalším umělcem české národnosti, který je uváděn skutečně pravidelně, je Alfons Mucha, často však bez informace, že se jedná o Čecha. Obraz Polska a polské kultury v českých učebnicích literatury je představen verši Tuwima a Brzechwy na prvním stupni, většinou však bez dalších informací, tzn. chybí rovněž informace o národnosti autora. V pozdějších ročnících se žáci seznámí s Henrykem Siekiewiczem a Adamem Mickiewiczem, nejvýraznější zastoupení polských autorů je pak v učebnicích pro střední školy, byť se často jedná o velmi stručné zmínky. Sekundární obraz je reprezentován analýzou obrazu slovanství a společných historických zkušeností. Prostor pro ohlédnutí se na to, jak danou etapu prožívala sousední země, není v učebnicích velký, největší je u tématu komunismu literárně vzdělávacích textů.