Kniha vychází v rámci ediční řady Paměť UP. Autor sledoval zblízka dění na FF UP více než šedesát let, v padesátých letech jako student a v poslední době jako emeritní profesor. Podává svědectví o druhé světové válce z pohledu dítěte, o středoškolském a vysokoškolském studiu v padesátých letech, o uvolnění let šedesátých, o období normalizace, průběhu sametové revoluce a porevolučním vývoji filozofické fakulty a zejména katedry romanistiky, na které většinu své profese lingvisty a romanisty působil a kterou po dobu dvaceti let vedl. Nenabízí ale pouze prostá životopisná data, je to rovněž neocenitelné svědectví o životě na fakultě, plné vtipných postřehů a pozorování. Týká se jeho pedagogické, odborné a organizační práce nejen na fakultě, ale i na celé řadě zahraničních univerzit.