Publikace je výstupem badatelského týmu kulturních antropoložek a antropologů na Filozofické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Cílem je přispět do současné české diskuse o kulturní antropologii a prohloubit povědomí o kulturněantropologických přístupech ke stěžejním konceptům našeho světa - kultury v rámci tzv. postobratové antropologie, transnacionálních kulturních identit a migrace, víry a náboženství, komodifikace kultury v kulturním turismu, migrace a domova, týmové a vícemístné etnografie. Kniha zachycuje některé ze současných přístupů, trendů a výzev, aniž se vzdává nutnosti je zakomponovat do intelektuálního kvasu současných sociálních věd, zejména sociokulturní antropologie, kterou pojímá jako otevřenou, interdisciplinární, komparativní a globální vědu. Publikace se skládá ze šesti kapitol věnovaných dílčím tématům od reflexivity a polyfonie přes antropologii domova a antropologii náboženství až po antropologii turismu. Poukazuje na nemalé výzvy, před kterými stojí současní antropologové. Argumentuje však, že teoreticko-metodologické nástroje, které mají antropologové díky více než stoletému vývoji disciplíny k dispozici - dlouhodobá práce v terénu, historická hloubka a rozsáhlá analýza studovaných jevů, emická a etická perspektiva, kulturní relativismus, epistemologická reflexivita a nutná znalost širšího kontextu - jsou příslibem úspěšného pokračování této disciplíny i v 21. století.